Výprava na Střekovskou vyhlídku

Je krásné babí léto a bylo by škoda toho nevyužít a nevyrazit někam do přírody. Listí nám pomalu zlátne a příroda nám ukazuje svou barevnou tvář. Zafouká či nezafouká? Toť otázka…

sobota 20. 10. 2018

Je sobotní ráno a my vyrážíme na naši další výpravu. Krátce po tři čtvrtě na devět se za námi zavírají dveře motoráčku a my opouštíme Děčín. Cesta ubíhala příjemně a tak jsme se brzy vyložili v Ústí na Střekově. Obrovský útok na naše nosy. Nevím, co dneska vyrábí v chemičce, ale šinoucí se zápach je odporný. Nemo dal klukům mapu, aby nás vedli. Chvíli trvalo než se s pomocí zorientovali. Dohodli jsme, že se kluci ve vedení výpravy budou střídat, aby se dostalo na každého. Půjdeme tedy směrem k hradu. S přibývající vzdáleností se zápach zmenšuje, ale legrace to teda není. Těsně před hradem vyhlásil Tik soutěž ve sbírání listů. Cílem je nasbírat co nejvíce listů a dokázat je na konci poznat.

Od hradu míříme do kopce po naučné stezce směrem na Novou Ves. Sbírání listů je v plném proudu. Když přicházíme přes palouk k domkům, vidíme o jednu louku výš ve vzduchu draka. Tam míříme. Čeká tam na nás Tikova sestra s prckem a přítelem. Budeme tady společně pouštět draky. Ještě než se ke slovu dostala naše letka, provádíme kontrolu nasbíraných listů a vyhodnocení. Nejlépe obstál Nemo. V zápětí se každý vrhnul na vybalení a sestrojení draka. Chvíli trvalo, než jsme všechno vybalili, ale brzy bylo ve vzduchu všechno, co jsme měli s sebou. Áje to chvilku trvalo, protože měla s sebou malý kite a měla trošku zamotané šňůry. Ale pak to lítalo. Vítr byl příznivý, takže jsme pouštěli co se dalo. Jeden drak nám uletěl, tak jsme ho chvíli hledali v nedalekém lesíku. A povedlo se. Kupodivu nedostal ani moc a uši. Ke konci jsme se nasvačili (tedy alespoň Ti, kteří si na to neudělali přestávku už dříve). Posbírali jsme si fidlátka a vyrazili na cestu zpátky.

Cestou se opět kluci střídali ve vedení skupiny a párkrát jsme i zakufrovali. Sešli jsme z Nové vsi do čtvrti Střekov a tam jsme vystoupali na vršek kopce zvaný Sedlo. Míříme k místní rozhledně, kterou bleskurychle dobýváme. Krátké občerstvení a vyrážíme na vlak, abychom jej stihli. Dole na nádraží už se neline tak velký zápach, ale pořád je to cítit. Ještě, že nás vlak brzy odvezl domů.

sesmolil Tik


Fotogalerie  2018_10_20 Střekovská vyhlídka od Tika


Účastníci: Nejdeto, Zip, Šimon, Tlapka, Čudlík, Kačka, Nemo a Fanča, Monča, Tik a Ája