V sobotu navečer jsme vyrazili vlakem do Liberce. S batohy na zádech, vestou a pádlem jsme se vydali na 36. ročník Kotorského závodu. Cesta ubíhala i přes drobné zpoždění vlaku příjemně. V Liberci jsme využili MHD, abychom se dostali brzy ke klubovně.
V klubovně jsme si dali malou večeři a přichystali si spaní. Zítra budeme vstávat brzy. Naštěstí ne stejně brzy, jako kdybychom vyráželi z domova.
Neděle 13. 5.
Ráno vstáváme o půl sedmé. Po ranní hygieně si připravujeme snídani, kterou jsme slupli raz dva. Rychle pobalit věci a vyrazit do místa závodu. Vyrazili jsme kolem půl osmé pěšky. Přehrada je totiž nedaleko. Po příchodu na místo jde Tik zaregistrovat posádku do závodu. Musíme bohužel odhlásit nemocného Tlapku. Poté jsme si odložili batohy. Kolem se to hemží nejen místními vodními skauti, připravují se lodě a další disciplíny závodu. Během čekání na zahajovací nástup se nám přihlásili z Jablonce, že mají jednoho plavčíka navíc a jesli bychom ho nevzali k nám, když je nás o jednoho méně. Souhlasili jsme a tak se dalším členem naší závodní posádky stal Bahňák.
Na zahajovacím nástupu nás přivítal velitel závodu Šmudla, popřál nám hodně štěstí a předal slovo Vezírovi. Ten vyprávěl o tom, že závod se jmenuje Kotorský na počest vzpoury námořníků v boce Kotorské (leží v Černé hoře). Letos si připomínáme její 100. výročí. Krátce po nástupu následovala porada kormidelníků s podrobným výkladem pravidel. Pak už jsme čekali jen na vyvěšení startovních časů, které se na vývěsce objevily záhy. Než jsme stihli rozkoukat, už nás sháněli ze startu. Kvapně spěcháme k lodi a na startovní čáru.
Deset, devět… „Pádla připravit!“ …tři, dva, jedna. START! Rychlé záběry pádlem uvádějí naši loď do pohybu. Za chvíli rychlé záběry střídají delší a silné, abychom udrželi tempo. Ze čtyřech posádek jsme druzí. Ještě kolem skákadla se přetahujeme s posádkou Ytoši z Liberce, ale kluci jsou dobří a ztrácíme na ně. U zadní bojky mění posádky své strany, aby se prověřilo, že zvládají pádlovat na obou stranách. Za bojkou přistáváme u břehu a posádku čeká krátké běhací kolečko. Čekám na lodi. Jaké bylo moje překvapení, když první hoši nebyly z první posádky, ale ti naši. Spěšně nastupujeme do lodi a odrážíme od břehu. To už ale slyším nasedat teď už druhou posádku. Safra jsme první v naší rozjížďce? Jako fakt? Kluci makejte a švihejme do cíle. No ale jak jsem psal před chvilkou. Kluci mají na přehradě dost natrénováno a tak nás nebezpečně dohání. Makáme ze všech sil. Teda kluci. Kormidelník podle pravidel nesmí. Kousíček před cílem nás Ytoša s svou posádkou pojela. Rozdíl v cíli 26 vteřin. Škoda. Ale šlo jim to skvěle.
Po závodě na pramicích nás čekají ještě doplňkové disciplíny. Ve vodním míříme na tajnou disciplínu, u které je možné se ještě namočit. Na „pláži“ chvilku čekáme a pak náš všech pět nasedá do kanoe. Všichni až na prvního „lodivoda“ mají zavázané oči. Naší úkolem je obeplout bojku, nedotknout se jí a vše zvládnout v časovém limitu. Jako lodivoda jsme vybrali Lukyho. Odrazili jsme od břehu a najednou Luky hlásil do leva. Zatočil jsem do leva. Pak několik hrábnutí pádlem a už hlásil stop. To už jsme byli u břehu. Podle rozhodčího jsme to zvládli v rekordním čase 1:56 min. Škoda, že se dostávají body jen za splnění.
Další disciplínou bylo střílení ze vzduchovky. Střílelo se za klubovnou a každý měl 2 rány. Trefili jsme 7 ran z 10. Takže to docela ušlo.
Odsud jsme pokračovali na disciplínu hod házečkou. Každý měl jeden pokus a moc se nám nedařilo. Barel jsme trefili jednou.
Poslední doprovodnou disciplínou byla orientace v mapě. K ní jsme přecházeli přes těleso hráze na protější břeh. Kluci dostali do ruky mapu a podle vyprávění se měli dostat na místo v mapě. Suverénní výkon to nebyl, ale až na dvě malá zaškobrtnutí se klukům podařilo správně určit cíl.
Teď už zbývá odevzdat průvodku a počkat na výsledky. Protože byl moc krásný den, tak jsme se po vzoru dalších dětí vrhli na koupání v přehradě. Koupalo se, cákalo na ostatní. Švandy kopec. Po koupačce jsme se převlékli do suchého a hráli s ostatními hry. Po 3 odpolední hodině vynesli pořadatelé poháry pro vítěze, abychom se namlsali. Za nedlouho byl závěrečný nástup, kde jsme se dozvěděli, kdo se jak umístil. V kategorii vlčat jsme se umístili na 4. místě ze 14 posádek. Škoda těch 26 vteřin, mohlo to být o něco lepší umístění, ale i tak je to hezký výsledek.
Po nástupu jsme pomohli uklidit závodní lodě, pobalili jsme věci a vyrazili na nádraží. Kousek jsme šli pěšky a zbytek dojeli tramvají (když už nám zbyly lístky). Cestu vlakem domů jsme skoro celou prospali.
sesmolil Tik
Fotogalerie 2018_05_13 Kotorský závod od Tika
Účastníci:
Nejdeto, Zip, Šimon, Bahňák, Tik jako závodní posádka 3
hromada dalších skautů z Liberce, Jablonce, Hradce Králové, Mimoně (snad jsem na nikoho nezapomněl)
