Letos jsme se vypravili jsme se k Dolanskému rybníku ve Stvolínkách. Na rybníce jsme se učili ovládat naše pirátská plavidla, odehrálo se několik námořních bitev a jako pořádní piráti jsme získali poklad – krásné prožitky, naučili jsme se novým věcem a nějakou tu zlatku…
sobota 25. 7. 2020
V sobotu o deváté hodině započala akce kulový blesk. Část osazenstva se sešla u klubovny a zbytek u skladu. Ve skladu jsme naložili nejprve drobnosti. Podsady jsou až na dně a proto šly skoro poslední. V loděnici jsme naložili vodácké vybavení a lodě. Za hodinku jsme měli naloženo a mohli jsme vyrazit na cestu. Jako první vyrazila Avie s podsadami. Cestou jsem si povídal s panem řidičem Jardou. Do Velkého Března jsme si to pěkně svištěli, ale nahoru na Úštěk už to šlo výrazně pomaleji. “ To víš, nadarmo se jí nepřezdívá královna kopců. Vždycky je první“ A to byla pravda. Byli jsme na špici kolony aut. Ostatní se ploužili třicítkou za námi. A tak jsem si tu cestu do Stvolínek užíval. V téhle rychlosti se cestou prostě můžete kochat…
Po příjezdu na místo jsme nejprve vyložili auta. Materiál jsme roztřídili na „hromádky“ podle účelu. Jako první stavbu jsme zvolili bažinu – tedy budoucí jídelnu. Velký hangár nám bude sloužit jako útočiště. Když bylo hotovo, malí se dali do stavby zásobovacího stanu a velcí vyrazili do sklípku pro tyče. Následoval zasloužený oběd.
Po obědě jsme se skauti s dospěláky pustili do stavby konstrukce na kuchyň. Tik s vlčaty a žabkami zatím vykolíkoval místo pro stany. Evžen s Maxem připravili nožičky pod nádrže s vodou. Když byla hotova střecha nad kuchyní, začali jsme zabydlovat kuchyň, tak abychom tu mohli už uvařit večeři. Materiál, který zatím nikam nepatří jsme uložili „pod střechu“. Roztřídili jsme díly podsad a přemístili je poblíž budoucího místa stavby. Navečer jsme postavili prvních pár podsad pro vedoucí na táboře. Děti jsou dnes ubytované v jídelně. Pro dnešek toho bylo dost.
neděle 26. 7. 2020
Druhý táborový den nás vítá sluníčkem. Po snídani jsme se si rozdělili úkoly a dali se do práce. V jídelně Evžen s Maxem stavěli lavice a stoly. Nemo stavěl koupelnu a umývárku. Hobit s Tlapkou a Tuleněm zhotovili drobnosti kolem jídelny (místo pro umývání nádobí, podlahy do lednic). Tik přerovnal zásobák, kde mezitím Roman s Honzou udělali podlahu z palet.
Po obědě začali najíždět vlčata a žabky. Jejich bagáž jsme zatím umístili pod plachty. Neprve si musí postavit svůj příbytek a podle předpovědi by měl navečer přijít déšť. Během odpoledne Tik vyvěsil na vrchol stěžně pirátskou vlajku. To aby bylo jasno. V podvečer nás opravdu poctil návštěvou letní déšť. Byl celkem vydatný, ale díky tomu jsme zjistili, kde jsou v táboře problematická místa a kde je potřeba chránit se před vodou. Děkujeme i za tuto lekci.
Před soumrakem se na pacholeti stěžně objevila záhadná lahev se vzkazem. Dnes večer najímají kapitáni pirátských lodí muže do svých posádek. Táborová hra začíná.
Tři kapitáni pirátských lodí se předhání v tom, co lepšího nabídnou svým mužům. Někdo nabízí hory doly, někdo galeje, někdo super loď a dobrou kořist, no ale… Ono to nebude zase tak jednoduché. Z táborníků byly vybrány trojice. V trojicích se soupeřilo o to, kdo doběhne k vysněnému kapitánovi dříve. Trošku jsme se báli, aby si děti po dešti na louce nanamleli a hádejte, kdo se vymázl? No ti největší nakonec. A tak nám vznikly tři nové posádky. Když jsme se vrátili do tábora na pacholeti se tentokrát houpaly lahve tři. Tedy jedna pro každou posádku. V lahvi byly ukryty barvy posádek, kterými se budou odlišovat. A teď už dobrou noc.
pondělí 27. 7. 2020
Dopoledne jsme se dali do příprav zahajovacího táborového ohně. Část osádky se vypravila do lesa nasbírat dřevo. Druhá část dodělala drobné táborové vychytávky – ešusovník, sušák na prádlo. To zabralo většinu dopoledne. Tik se vypravil do Stvolínek domluvit na úřadě vodu, odpad a drobnosti v obchodě. O poledním klidu dorazili hasiči z Kravař a dovezli nám vodu na koupání a mytí. Odpoledne jsme se vydali koupat k rybníku.
Navečer jsme se sešli u zahajovacího táborového ohně.
úterý 28. 7. 2020
Po ranní rozcvičce, snídani i nástupu jsme se pustili do dopoledního programu. Tik nejprve povyprávěl o pirátských vlajkách a o zlatém věku pirátství ve vlnách Karibiku. Potom rozdal posádkám bílé vlajky a šátky. Obě posádky se rozdělily o dopolední program. Červená posádka připravovala batiku svých šátků a vlajek. S tím pomáhal Hobit. Žlutá posádka vzal Tik do stínu k břízkám. Vyrobili si tu z lana a laviček improvizovanou pramičku a učili se jak správně nastupovat a vystupovat z lodi. Když jim to šlo, vyrazili do přístaviště, kde si prosvištěli názvosloví částí lodě s praktickou ukázkou. Když měli červení hotové šátky, dali je vařit na kamna. A Hobit usilovně míchal a hlídal. Žlutí začali s výrobou šátků a červení měli námořnickou školu. Do oběda se všechno nestihlo.
Po obědě přišla řada na zelenou posádku. Ráno měli službu. Nastoupili na námořnickou školu a spolu s červenými. Společně se odpoledne vydali na první průzkumnou plavbu po ploše Dolanského rybníka. Žlutí měli ke svačině buchty a tak si mohli dodělat svoje šátky.
Před setměním čekalo pirátské posádky první kasino. Svoje vydřené zlaťáky mohli ve hře v kostky s protřelým pirátem zhodnotit a nebo o ně také přijít. Kasino jsme postavili v jídelně, kterou jsme pro tyhle účely zatemnili a na stoly osadili sklenice se svíčkami. Posádky se v kasinu střídali a hrály o své jmění. Většinou se zadařilo a něco málo si vydělali.
středa 29. 7. 2020
Po ranním nástupu Nemo seznámil posádky s dopolední hrou. Posádky se měly vydat na cestu a opatřit si zásoby na svou plavbu. Na mapě jídelně byly vyznačeny jednotlivé přístavy, kde bylo možné zboží opatřit. V nich se daly tolik potřebné komodity pro další plavbu. Dostaly do začátku několik peso, aby mohly nakupovat. Nákupy a pašování může cestou znepříjemnit hlídka britského námořnictva a vše jim zabavit. Posádky se vydali na cestu a obíhaly přístavy. Jenže jiný kraj, jiný mrav. V každém přístavu stály komodity něco jiného. A tak se dalo snadno prodělat, ale také efektivně vydělat. Úkolem bylo vrátit se do 11:45. Všechny posádky se vrátily včas.
Odpoledne jsme se vypravili koupat na hráz. Trénovali jsme tu hody s házečkou. Po návratu do tábora bylo volno. Tik s Nemem ustrojili pramku AŤKU na plachty a hned se vydali na vodu. První plachetní krůčky máme za sebou.
Večer proběhlo velké táborové mytí. Nemo roztopil koupelnu a osazenstvo smylo táborový prach.
čtvrtek 30. 7. 2020
Zásoby dřeva v lodní kuchyni se tenčí a je potřeba je doplnit. Vypravili jsme se do lesa. Nalezli jsme spoustu velkých větví a vyvrácenou soušku. Námořníci vše dovlekli do tábora. Všichni najednou chtěli sekat dřevo. To by holenkové došlo akorát k nějakému úrazu. Tik se s dětmi odebral do stínu dubů, kde si povídali o situaci MAN OVER BOARD neboli muž přes palubu. Ano, teď už všichni vědí, že se to používá jak pro muže, tak pro ženy a dívky, dítka či psy nebo kočky. Přemýšlím, jestli by se toto zvolání používalo i v případě, kdy přes palubu spadne soudek s rumem. Naučili jsme se, jak se v takové situaci chovat, kdo má jaké úkoly a co je důležité.
Jak bylo dopoledne těžko na cvičišti, tak bylo potřeba si situaci muže přes palubu nacvičit i na vodě. Červená a žlutá posádka se nalodila do pramic a vyrazili vyzkoušet si MOB na ostro. Obě pramičky střídavě a náhodně ztrácely členy svých posádek a druhá loď je měla za úkol zachránit. Služební zelená posádka se odpoledne byla koupat u hráze.
Navečer bylo volno. Před večerkou se vlčata a žabky sešli v jídelně, kde Tik za svitu lucerny začal číst první kapitoly z knihy Hoši od Bobří řeky. Tak dobrou noc.
pátek 31. 7. 2020
Během rozcvičky připravil Tik další vzkaz v lahvi. Zavěsil jej ke vchodu do jídelny. Po celou snídani si jej nikdo nevšiml, tak jej převěsil doprostřed zadního vchodu. Tak už nalezen byl. Všechny hlavy bez úrazu.
Dopoledne probíhá další námořnická škola. Tik učil děti něco o plachtách na lodích. Plachtit se začínalo hrooozně dávno na napnutých zvířecích kůžích. Popisují si příčné a podélné plachtoví. Závěrem programu děti dostaly obrázek české lodi La Grace a měli na ní pojmenovat jednotlivé plachty. O svačině si Tik odskočil vyzvednout buřty a uzené od Marešů, které nám dovezli až do Stvolínek. Služební posádka připravuje k obědu krupicovou polévku a karbanátky s bramborovou kaší.
O poledním klidu plníme stezky a služba se připravuje na předání. Tik s Ájou vyrazili plachtit. Protože nejsou žádná ořezávátka, ustrojili na loď i kosatku. Plachtění šlo z počátku dobře. Při jednom z obratů loď cvakli. Což o to s tím se dá pracovat, jen musíte mít kyblíček… Zatopenou loď táhli do přístavu. Místy bylo snazší pochodovat než s lodí plavat. Ája vyběhla pro kyblíčky. Loď vyprázdnili a vypluli znovu. Vítr však přestal vát pravidelně a začal se točit a došlo na drobné poryvy. Tak plachtění sbalili. Už máme jeden stěžeň od bahna. No co.
Po poledňáku šly děti do lesa stavět úkryty pro lodě. Pirátské lodě se často ukrývali v ústí řek, aby nebyly na očích. Podařilo se. Během odpoledne se nedaleko nás utábořila kočovná divadelní společnost. Bagáž jim přivezl povoz tažený koňmi. U nás se po domluvě stavili napojit koně. Děti se z lesa vrátili s kárkou plnou dřeva na ohníček. Copak se chodí do lesa jen tak s kárkou? To sice ne, ale melouny ke svačině se na ní dají odvézt.
Ohníček na večeři rozdělal do stezky Zip. K večeři jsme si opekli buřty. Z odpoledního stavění a od večeře byly děti umazané, tak jsme zatopili v koupelně a bylo koupáníčko. Před večerkou se četla v jídelně další část z knihy Hoši od Bobří řeky. Za tmy jsme zaběhli rozsvítit svíčky k mohyle Jirky Bělského, skauta, který zde při prudké bouři zahynul.
sobota 1. 8. 2020
V táboře nalezený další vzkaz v lahvi způsobil poprask. Každý správný námořník prý musí ovládat základy navigace. Proto se červená a zelená posádka s Nemem odebraly do terénu a učili se základům orientace v terénu. Žlutá posádka zatím připravovala oběd. Dopoledne také vypustili trosečnické vzkazy v lahvích do světa. Uvidíme jestli trošečníky někdo zachrání.
Po obědě se nejprve na rybník vypravil Honza s Romanem. Žlutá a červená posádka se připravila na vodu. Seběhli do přístavu, kde Tik posádkám vysvětlil pravidla odpolední bitvy. Posádky vyfasovali kbelíky a vodní pistoli. Úkolem se sestřelit vodním paprskem pistolníka druhé posádky. Pistolníci však musí po celou dobu stát. Zásah se počítá tehdy, když se pistolník posadí nebo klekne. A strhla se zuřivá námořní bitva. Bitva u které bylo potřeba hnout kostrou dohonit loď protivníka a sejmout protivníkova pistolníka. Zároveň je však potřeba se bránit, tak abychom nesetřásli svého. Bitvu ukončil až kraken Honza, který ke konci zápasil proti oběma posádkám naráz.
Navečer bylo zase otevřeno kasino a posádky mohli vydělat, ale také ztratit nějaké své zlaťáky.
neděle 2. 8. 2020
Dopoledne jsme se chystali na podvečerní déšť. Zakryli jsme koupelnu stříškou. K umývárce jsme dali podlážku, aby tam nebylo načvachtáno. Dopnuli jsme haciendu, v kuchyni jsme vyměnili podlážky. Tik poklidil v Haciendě a vše je na vyvýšené paletě. Nemo dopnul bažinu. Společně dětmi jsme dosušili poslední věci a roztáhli trojnožky sušáku. Děti si uklidili ve stanech a naimpregnovali boty. Dopoledne přijela na návštěvu Monča z Rumburku. Ája se službou připravila k obědu řízek s bramborem.
Po poledním klidu se odzvonila příprava na koupání. Všichni se převlékli a když jsme se chystali k vodě přiřítili se čerti. Nahnali k sobě šest adeptů na dnešní Neptunův křest. Hlouček nekřtěňátek sehnali do houfu a omotali jej lanem. Odvlekli je za obecného jásotu k molu. Tady už na ně čekaly známé postavy. Nejprve se takové nekřťeňátko dostane k felčarovi k lékařské prohlídce. Aby netrpělo nemocemi a neduhy dostane na závěr meducínku. A to už se po něm sápe lazebník. Nemůžete přeci před krále moří neupraveni. Proto jest každý řádně omyt a oholen. Dál předvedou čerti nebožátko k mořské panně, která dá každému hádanku. Za správnou odpověď dostane zlatou šupinu. Neptun každého přivítá pod svou ochranou a čerti mu dopomohli do vody. U posledního nekřťěňátka začalo pršet. Urychleně jsme uklidili děti do bažiny a materiál.
Pokřtěňátka a minimálně čerti byli špinaví, no jak čerti. Nemo roztopil sprchu. K večeři byl chléb s vepřovkou na místo plánovaného buřtguláše. Rozpršelo se o něco víc. Po večeři se v jídelně hrály hry. Tik četl z knížky a zbytek motal s Medvědem přívěsky z paracordu. Dnes nás déšť neopustil celou noc. Změnili jsme i strukturu hlídek. Je potřeba, aby byly stavby pořádně hlídané a nic se jim za deště nestalo. Malí tak mohou dnes celou noc spinkat.
pondělí 3. 8. 2020
Přes noc si to déšť nerozmyslel. Pokračuje usilovně ve své práci. Měníme tedy program na volnější tempo. Všechno musíme zvládnout v jídelně. Dopoledne jedna posádka motá s Medvědem z paracordu. Druhá s Aničkou zkouší poskytování první pomoci. Nemo mezitím preluduje na kytaru a je nám uvnitř teplo a fajn.
Po obědě a poledním odpočinku si posádky vyměňují svoje role. Zelenou posádku střídá ve službě žlutá. V jídelně probíhá další motání a nácvik první pomoci. Navečer se déšť ustal a tak se Nemo pustil do další pirátské hry. Tu jsme dohráli skoro za tmy. Tak hajdy na kutě.
úterý 4. 8. 2020
připravujeme zápis do kroniky
středa 5. 8. 2020
Po ranním nástupu se všichni sešli v jídelně. Následoval zpucung od kapitána, že v tomhle bordelu se další program konat nebude. Táborníci se pustili do úklidu jídelny. Když byl uklizeno, dali jsme se do dopoledního programu. První skupina dělala test z včera nabytých znalostí ze zdravovědy. Druhá skupina se s Tikem pustila do dorozumívání na dálku. Nejprve si společně povídali o tom jak se lidé na dálku dorozumívali a pak si společně vyzkoušeli pár praktických věcí – semafor ale i telefon z kelímků od jogurtu a nitě.
Odpoledne všechny posádky vypravili na Smrtku k nedalekému Koňskému rybníku. Zastavili se u železničního přejezdu, kde Tik vyprávěl o o významu čísla nalepeného na zadní části značky. To se vyskytuje na všech železničních přejezdech. Číslo je unikátní a dá se přejezd podle toho najít. Pokračovali jsme k silnici, kterou jsme společně přešli. Za silnicí si každý musel zavázat oči. Posádky se společně chytili za ruce a průvodce je vedl cestou necestou. Na konci cesty si všichni rozvázali oči a do notýsků napsali co všechno zažili, v jakém terénu šli, co kde vonělo nebo šustilo… Prohlédli jsme si společně vyhlídku a šli ke hrázce. Kdo chtěl hupl tady do vody. Rybník pokrývají „chaluhy“ a tak se brzy strhla bitka. Osvěženi vodou z rybníka jsme se vraceli do tábora. Cestou jsme posbírali klacky na topení. K večeři připravila Ája se Zajdou palačinky. No to bylo radosti.
čtvrtek 6. 8. 2020
Dopoledne Tik s Nemem vykládali o způsobech rozdělání ohně. Ne vždy bylo rozdělání ohně tak snadné jako škrtnutí zápalkou. Zkoušeli jsme si rozdělat oheň křesáním, třením dřev, lupou ale třeba také baterií a kouskem obalu od žvýkačky. Do svačiny jsme všechny způsoby nestihly, takže jsme chvíli pokračovali i po.
Potom jsme se dali do vaření po posádkách v kotlíku. ZELENÁ posádka se pustila do vaření buřt guláše. Vaření se jim povedlo a měli hotovo jako první. ŽLUTÁ posádka si vybrala rajskou s těstovinami. Žifě chvíli trvalo než rozdělala oheň do stezky. Dále také trvalo než se zorganizovala práce. Když práci začala řídit Ája všechno běhalo jako po drátkách. Těstoviny byly al dente a omáčka vynikající. ČERVENÁ posádka se dala do vaření květákových placiček s bramborem. Brambory se podařilo uvařit rychle, ale s placičkami to bylo horší. Nepodařilo se jim udržovat oheň a organizace vázla. Na sluníčku se jim zkazila šunka. Obávali jsme se nepoživatelnosti pokrmu a tak jsme jej raději vyhodili. Zbyly brambory a zelení se s nimi rozdělili o zbytek guláše.
Po zahlazení všech ohnišť jsme se vydali na hráz ochladit se. Tady jsme kromě plavání, skoků do vody trénovali práci s házečkou. Je potřeba umět házečku nejen hodit na cíl, ale také se jí správně chytit a správně vytáhnout plaváčka. U vody nám vyhládlo a tak jsme se moc těšili na večeři. Na krupicajdu.
Po večerním nástupu se Mečouni společně s Tikem odebrali na pramici na hladinu rybníka pozorovat západ slunce. Během plavby se vlčata rozloučila s Víčkem, který od září nastupuje ke skautům. Vlčácká posádka je pro něj už malá a nastává čas na větší dobrodružství. Tik mu postupně z krojové košile sundal vlčácké nášivky – nejprve odborky, nášivku posádky, odebral vlčácký šátek a jako poslední sejmul z košile vlčácký slibový odznak. Obřad byl smutný a radostný zároveň. Vždyť vždycky, když něco končí, tak i něco nového začíná. Vlčata jej společně odvezla ke hrázi a tam jej rozloučili. Odsud musí Víčko dojít do tábora sám. Cesta osamotě ale netrvala dlouho. Skautská posádka Rejnoků mu vyrazila naproti, aby jej přijali mezi sebe. Rejnoci se vrátili po setmění.
pátek 7. 8. 2020
Po ranním nástupu jsme se všichni sešli v jídelně. Nemo vysvětlil pravidla poslední etapy naší hry – odkaz pirátského kapitána Snakea. Každá posádka obdržela zašifrovanou zprávu. Na znamení se dali do luštění. Kdo zprávu vyluštil měl se vydat hledat kapitánův poklad. Ve zprávě byl ale azimut a vzdálenost. Podle výpočtu žluté posádky byla zpráva na „ostrově“. Ti vyrazili jak první. Co by to ale bylo za plavbu na moři, kdyby vás neohrožovaly ostatní pirátské posádky. Každé plavidlo bylo vybaveno dělovými koulemi (tenisáky) a mohlo se pustit do ostřelování jiné. Komu v lodi skončilo 5 míčků, ten se musel vrátit do přístavu pro nový „život“ Když žlutí dorazili protější břeh vystřelila z přístavu červená posádka. Žlutí mezitím prohledávali břeh. Nic neobjevili. Vypluli zase na vodu, ale to už tu byli i červení. Pustili se tedy do bitvy. Každá loď schytala zásah a tak se zase stáhli. Červení se dali do hledání napravo od místa bitvy, kdežto žlutí směřovali svůj zájem vlevo. Po chvíli žlutí objevili papír na stromě na břehu. Zde stálo, že největším pokladem kapitána Snakea byl jeho um a dobrá posádka. A že je nutné papír doručit do tábora. Radost z objevení závěti byla rázem uklidněna, aby se o úspěchu nedozvěděli další posádky. Žlutí v uctivé vzdálenosti obepluli červené a mířili do přístavu, kde se na plavbu chystali zelení. Vyčkali než se nalodí vyplují z přístavu. Následovala „společenská“ přestřelka a rychlé přistání u mola. Žlutý háček – Bubla vystřelila z lodi a utíkala do jídelny. Žlutá posádka propukla v jásot. Bylo jasné, že vyhráli poslední etapu.
Zeleným bylo líto, že se vše seběhlo tak rychle a tak Nemo navrhl odvetu. Než byla vydána svačina, tak Tik schoval znovu závěť a Nemo připravil novou šifru. Opět jako první vyrážela na vodu žlutá posádka. Kvapem ji následovaly obě další posádky. Žlutí si na mole vyměřili azimut a vypluli. Nedlouho po vyplutí objevili plovoucí lahev. Okamžitě se jí zmocnili a vrátili se zpátky. Na mole byl ještě čilý ruch naloďování poslední posádky. Žlutí tak přistáli u břehu kousek od mola a opět propukli v jásot. Ostatní uznali, že jejich vítězství je tedy oprávněné. Nemo navrhl, abychom tedy uspořádali alespoň velkolepou námořní bitvu, když už jsou všichni na vodě.
Když se Bubla vrátila od jídelny, nalodila se a nastalo otevření lahve a vyjmutí dopisu. Zjistilo se, že to není závěť, ale trosečnický dopis starý pár dnů. Žlutí tedy vyrazili znovu pátrat po závěti. Tajně. Na lodi si znovu přečetli vyluštěnou zprávu, kde stálo, že závěť je ukryta 265 m daleko. Lahev však byla nalezena cca 30 m od mola. Zip si vzpomněl, že pro odborku plaval 400 metrů a bylo to k hrázi a ještě kus. Jejich pramička plula kolem břehů a oči propichovali břehy a vodu, aby jim neuniklo nic zvláštního. Podél břehu dopluli až k pomníčku. Pluli podél cesty, když tu náhle ve starém pařezu svítí bílý papír. Jásot brzy kormidleník utnul. Rozhodli se vše udělat nenápadně. Bubla tedy vyrazila jako na záchod a cestou nazpátek sbalila závěť. Na lodi se ujistili, že je to skutečně ona. Potom odpluli směrem k hrázi a teprve odsud se vypravili zpět k molu. Nedaleko mola doznívala námořní bitva. Po přistání pramice se žlutou posádkou háček dle regulí dopravil závěť do jídelny. Vítězství bylo zpečetěno.
Po obědě jsme se dali do práce. Jedna skupina přichystala závěrečný oheň. Ostatní měli za úkol zabalit co se dá. Nejpve jsme zrušili stoly v jídelně. Holky zatím balili kuchyň. Z bažiny vzniklo třídicí místo pro odvoz materiálu. V každém koutě byla jedna destinace. Vynosili jsme zásobák a rozebrali jeho konstrukci. Po svačině jsme se zašli osvěžit k molu. Dál děti pokračovali v balení hlavně svých stanů.
Po večerním nástupu jsme se odebrali k ohništi, kde Nemo rozdělal oheň křesáním. Po úvodní písni červená se line záře se Tik ujal slova. Krátce zhodnotil tábor. Následovalo hodnocení plnění stezek. Všem, kteří dokončili stupeň stezky předal za jeho splnění diplom. Následovaly sliby. Nejprve žabičkovský – Nevim a za vlčata sliboval Matyáš. Potom skautské. Za skauty sliboval Tlapka a za skautky Žifa. Po slibech Tik předával dokončené odborky – školní prospěch nově získali Nevim a Matyáš, odborku kuchaře pak Tuleň. Jako poslední část programu Tik uděloval služební léta.
sobota 8. 8. 2020
Dnes nás čeká poslední den tábora. Vstáváme o něco dříve, abychom vše stihli dobalit a uklidit před příjezdem náklaďáku a dodávek. Děti balí svoje kufry a velcí rozebírají kuchyň. Nakládáme první dodávku, která bude mířit do klubovny. Krátce před desátou hodinou děláme závěrečný nástup s vyhlášením výsledku úklidu stanů, předání cen a upomínkových medailonů. Následují poslední pokyny pro vyčištění louky. Po vystěhování obyvatel padají stany jeden za druhým a už z nich jsou jen „hromádky“, které se za nedlouho budou nakládat na Avii.
Ve všem tom balícím shonu přišla od hráze parta lidí, kteří se začali shánět po děčínských vodních skautech. Tik se jich ujal a zjistil, že objevili jednu z lahví s dopisem, který vybízel k navrácení do tábora. Objevena byla lahev zelených. Společně jsme si udělali nějakou fotku a Tik přislíbil zaslání odměny poštou. Všechno už je totiž někde v bedně nebo na autě.
K zemi jde i bažina, která sloužila jako jídelna. Po příjezdu Avie nakládáme stany. Naposledy se nakládá dodávka, která poveze materiál do skladu.
Krátce po půl jedné se zvoláním „A-HOJ!“ loučíme s tábořištěm. Tak zase někdy…
Sepsal Tik
Účastníci:
ŽLUTÁ posádka: Zip, Žifa, Tom, Emma, Bubla, Tik a Ája
ČERVENÁ posádka: Víčko, Nejdeto, Nevim, Poldík, Kačka, Nemo, Hobit
ZELENÁ posádka: Tlapka, Matyáš, Tuleň, Pérko, Áďa, Zajda, Šéfka
PODĚKOVÁNÍ
Díky vám všem velkým, kteří jste se podíleli na chodu tábora. Bez vás by to prostě nešlo Nemo, Zajdo, Hobite, Honzo, Aničko, Ájo…
Díky těm, kteří se staví a přiloží ruku k dílu – Kšandy, Evžene, Medvěde…
Díky rodičům za pomoc při stavbě a bourání tábora, převoz materiálu, buchty, guláše, chleba…
Děkujeme Řeznictví Marešovi ze Šestajovic za dobroty, které nám plnily bříška. Máte nejlepší špekáčky na světě! Děkujeme jednotce dobrovolných hasičů z Kravař za dovoz vody na koupání. Děkujeme firmě PARACORD.CZ za poskytnutý materiál na motání.
