V sobotu jsme vyrazili na první zářijovou tréninkovou plavbu. Vypravili jsme se do Dolních Zálezel a vyzkoušeli si jaká námaha bude urazit lodí 6,5 km – délku trasy závodu Napříč Prahou – přes tři jezy.
sobota 12. 9. 2020
Ještě než jsme se sešli ráno na nádraží vyrazil Tik s Nemem naložit lodě na vozejk, aby jsme měli vůbec na čem plout. Nemo pak Tika odvezl na nádraží. Tady už čekalo pár nedočkavců. Chvíli trvalo než se sešli všichni. Deset minut před odjezdem šel Tik zakoupit jízdenky. Chvilku na to jsme už nastupovali do vlaku směr Ústí nad Labem. Cesta uběhla dobře, jen v Ústí nás čekalo malé dobrodrůžo v podobě náhradní autobusové dopravy do Zálezel. Železniční trať je ve výluce.
V Zálezlech nás už čekal Nemo s Bublou, Pérkem a loděmi a Žifa s tatínkem. Převlékli jsme se do oblečení na vodu, našli si pádla a vesty. Přenesli jsme lodě k vodě. Tady jsme si vysvětlili, co je cílem dnešního tréninku. Rozdělili jsme posádky na skautskou a žabek a vlčat. Popojeli jsme s pramičkami o kousek dál proti proudu, abychom se dostali na správný říční kilometr.
Deset… pět… tři – dva – jedna – START! Obě posádky vystřelili směr cíl. A chvíli to vypadalo, že budou rychlejší než parníček, který trasu křižuje. No to vydrželo asi první kilometr. Potom tempo začalo uvadat. Skautká posádka se té žabičko-vlčácké vzdálila. U menších to chvílemi vypadalo, že došly všechny síly, ale nebylo tomu tak. Přes remcání, že někoho bolí ručičky a že už radši skočí do vody, než aby pádlovali dál, jsme pokračovali v plavbě. Pravidelně jsme odpočítávali odpluté kilometry, Matyáš odpočítával stometry. Od skautské posádky jsme si udržovali plus mínus stálý odstup. Při pohledu na druhou loď bylo jasné, že tam není něco v pořádku. Špatná synchronizace pádlování, výpadky jedné nebo druhé strany. Malé děti naproti domu pádlovali stabilním tempem s občasným zaškobrtnutím, ale to je celkem v pohodě. Teprve se všemu učí. Zhruba kilometr a půl před cílem jsme pojali myšlenku, že bychom skauty mohli zkusit předhonit a do cíle dojet první. Děti se toho hned chytili a tak jsme zkusili zvýšit tempo. Povedlo se. Z náskoku jsme začali ukrajovat a skautskou posádku jsme pomalu ale jistě doháněli. Skauti si toho všimli necelý půlkilometr před cílem. Než prokoukli náš záměr byly naše lodě už dost blízko. Pak už jen stačilo využít zaškobrtnutí, kdy skauti směřovali k molu, ale my přímo na cílový říční kilometr 769. Výsledný čas vlčat a žabek 58 minut 35,46 vteřiny, skauti pak dorazili do cíle 58 minut 44,01 vteřin. Mladší posádka okamžitě propukla v jásot.
Po měřeném úseku jsme dopluli k molu, kde jsme uvázali lodě a vystoupili na břeh, abychom se napojili a nasvačili. Menší děti chtěli po svačině na prolézačky. Starší vzal Tik zase na loď a znovu s nimi rozebral příčiny špatného výkonu. Jednou ze špatných věcí byla synchronizace pádlování posádky. To se tedy skauti snažili vypilovat. Jezdili z jedné strany Labe na druhou a Tik komentoval správnost nebo nesprávnost záběrů. Pomalu se nám začal blížit čas, tak jsme si trošku zaskákali z lodí do vody.
Pak už nás Nemo vyhnal z vody, abychom se stihli usušit, převléknout a naložit lodě. Když bylo vše hotovo zavelel Tik k odchodu na zastávku. Za malou chvíli jsme nastoupili do busu MHD a jeli na ústecké nádraží, odkud jsme pokračovali domů vlakem. No tak snad se to půjde za týden lépe.
Díky všem za pomoc.
Zapsal Tik
Účastníci:
Víčko, Zip, Žifa, Nejdeto, Čudlík
Nevim, Bubla, Pérko, Matyáš, Tik
Nemo, David
