Čas od čásku se naplní nebeské rybníčky a je potřeba poslat nějakou vodu dolů. To abychom na Zemi neuschly. Vodákovo srdce zaplesá, protože se mu nepráší za kánoí. Někdy se ale stane, že té vody je najednou moc.
sobota 17. 7. 2021
V sobotu jsem se Zipem a Nejdetem zajišťoval jednu z táborových etap pro Stopáky. Aby suchozemská holátka poznala trošku vodácké činnosti, pustil sv. Petr nebeské stavědlo a voda byla nahoře aj dole. No což. Ne každý den musí svítit sluníčko.
Jenomže Děčínskem se prohnala taková průtrž mračen, že způsobila lokální povodně. Když jsme s klukama jeli domů, tak třeba do Bělé jsme se nemohli dostal, protože voda zaplavila místní silnici na tolik, že tam někdo utopil auto. Kluci se nakonec domů dostali. A já se doma mohl hřát u teplého čaje.
Fotografie posbírané na internetu
neděle 18. 7. 2021
V neděli zase vykouklo sluníčko a postižení se mohli pustit do odklízení následků velké vody. Odpoledne se na Facebooku objevila fotografie přetékajícího Mlýnského rybníka na Maxičkách. A jeje. To není moc pěkné. Ještě téhož dne odpoledne se na místo vypravili hasiči, aby zachránili, co se dá. Taková protržená hráz rybníka není žádná legrace. Postupně se objevovaly další fotografie z místa zásahu. Vodu se podařilo odčerpat a naplno se ukázal rozsah škod. Kus hráze se utrhl a chybí. Voda z rybníka neodtéká propustí, ale našla si cestičku kolem roury.
Pondělní verdikt statika – hrozí přímé nebezpečí protržení hráze. A dole po proudu je životu nebezpečno. Normálně by to nebyl takový problém. Ale my za týden jedeme na tábořiště u Králova mlýna cca 500 m po proudu. A tak se náš tábor stal ohroženým druhem…
Zapsal Tik
Fotografie posbírané na Facebooku
