Dnešní tréninková plavba je zaměřena spíš na techniku pádlování, synchronizaci činnosti, ovládání lodi a záchranu osob a potápějící se lodi. No jak se říká těžko na cvičišti, lehko na bojišti.
neděle 20. 9. 2020
Ráno jsme se opět sešli na děčínském nádraží. Dnes o chvíli dříve jak minule. Vlakem jsme se dopravili do Ústí nad Labem a dál pokračovali autobusem. U nádraží Tik pověřil Nejdeta, aby hlídal a zavelel, kdy se bude vystupovat. A jelo se a povídalo až jsme naši zastávku přejeli. A to tam pár lidí vystupovalo. „V pohodě to tam poznám“ cítil se Nejdeto. No když to říkáš… a tak jsme dojeli až na konečnou do Vaňova. Vystoupili jsme a… „Tady to vůbec neznáme?“ „Tak když to Nejdeto znáš, tak nás veď k lodím.“ Šli jsme nejdříve doprava, potom doleva, k vodě, od vody… Naštěstí jsme nakonec dorazili k lodím.
Převlékli jsme se do věcí na vodu a nachystali lodě. Tik potom provedl kontrolu vybavení lodí a nechtěl je pustit na vodu. Tak posádky spěšně dovybavili lodě házečkami, kyblíky na vylévání. Pak přišlo svolení se spuštěním lodí. Na zahřátí jsme si dali cvičný kilometr. Dále jsme se zaměřovali na synchronizaci pádlování, startovní záběry. Následovala svačina.
Po svačině dostali Rejnoci za úkol převrátit loď a celou ji zatopit. Následně ji celou vykyblíčkovat, znovu se nalodit a pokračovat v trase. Vlčata a žabky trénovali „vystupování z lodi“ a plavání s pádlem. Když jsme se pořádně namočili a nachýlil se čas, vytáhli jsme lodě na břeh, rychle se převlékli, naložili vozík a alou na autobus.
Zapsal Tik
Účastníci:
Víčko, Zip, Nejdeto, Čudlík, Tlapka
Tuleň, Podlík, Matyáš, Tik
Nemo
